Infekce přenášené transplantáty

Prevence infekcí při transplantacích 

Transplantace celých orgánů, tkání nebo buněk dárce jsou často jedinou možností léčby. Transplantace zachraňují a prodlužují životy pacientů nebo  dramaticky zlepšují jejich kvalitu. Komplikace způsobené infekcemi jsou hlavní příčinou nemocnosti i úmrtnosti po (orgánové) transplantaci.¹ Zdrojem infekce může být sám dárce, anebo jde o oportunní posttransplantační infekce způsobené imunosupresivní léčbou příjemce.

Zatímco komplikace související s nepřijetím orgánu se daří držet pod kontrolou imunosupresivními léčivy, infekce znamenají skutečný problém u vnímavých pacientů.¹ Hlavní podíl na infekcích přenášených transplantáty mají viry, jako jsou cytomegalovirus (CMV), BK virus (BKV), virus Epstein-Barrové (EBV), virus Herpes simplex (HSV) a lidský adenovirus (hADV). Infekce jsou zapříčiněny rovněž bakteriemi, jako mykobakterie, nebo houbami. Jedním z hlavních původců infekcí přenášených transplantátem je CMV, postihující kolem 60–100 % dospělých.² Adenovirové infekce jsou významnou příčinou komplikací, jak u pacientů po transplantaci kmenových buněk, tak i orgánu.  Po transplantaci může dojít obzvláště u dětí k reaktivaci latentního adenoviru, který může vyvolat infekce a odvržení štěpu, což vede k vysoké nemocnosti i úmrtnosti.³

V roce 2012 byla provedena miliontá transplantace krvetvorných kmenových buněk na světě.⁵ V roce 2013 bylo na celém světě provedeno více než 70 000 transplantací kmenových buněk.⁶

Protože některé viry v těle přežívají bez příznaků, většina lidí se zdravým imunitním systémem ani neví, že jsou infikováni. Správná diagnostika tedy může výrazně přispět k úspěchu celé transplantace.

V zajištění bezpečnosti transplantací proto hrají klíčovou úlohu spolehlivé testy diagnostiky in vitro (IVD) před i po transplantaci.

Společnost Roche vyvinula celé portfolio sérologických a molekulárních testů pro diagnostiku dárců a příjemců transplantátů.