Krok za krokem ke konsolidaci laboratoří Krajské nemocnice Liberec

Důvodem bylo mytí jehly na modulu c 503. Při spuštění této údržby analyzátor nedovoloval mytí jehly na modulu c 503 za vypnutým ISE. Nakonec tedy musel být druhý ISE modul zapnutý, ale v režimu stand-by (tedy vzorky se na něm stále neměřily, ale bylo možné na něm provádět údržby). Při provozu na jednom ISE jsme ale po nějaké době přišli na to, že se nám každý měsíc ucpává a vyžaduje důkladné promytí (které se standardně provádí jednou za 3 měsíce). Momentálně tedy používáme obě ISE, což je přínosem hned z několika důvodů. Došlo k úplnému vymizení ucpávání ISE každý měsíc a v případě poruchy jednoho z modulů není nutné zastavovat provoz analyzátoru.

LINKA cobas® pro

Dalším krokem v přípravě na konsolidaci laboratoří byla výměna hlavní analytické linky. V minulosti využívaný a námi oblíbený analyzátor cobas® 8000 (v konfiguraci ISE-c702-c502) byl v únoru minulého roku nahrazen svým mladším bratříčkem, analyzátorem cobas® pro (v konfiguraci ISE-c503-ISE-c503) (viz Obr. 1) tak, aby bylo dosaženo požadovaného výkonu. Výkonnostní charakteristiky obou řad analytických modulů cobas® 8000 a cobas® pro shrnuje Tab. 1.

Z Tab. 1 je patrné, že celkový výkon nové analytické linky je menší než výkon jejího předchůdce. Nicméně přes snížení výkonu hlavní analytické linky nedošlo k výraznému prodloužení TAT (turnaround time), viz Graf 2, sloupce A a B.

Nižší instalovaný výkon nové analytické linky cobas® vyvolal obavy, že analyzátor nezvládne zpracovat všechny rutinní vzorky do konce pracovní doby. Tyto obavy se naštěstí ukázaly jako neopodstatněné.

Vzhledem ke stejnému výkonu ISE jednotky na cobas® 8000 a cobas® pro bylo při instalaci rozhodnuto, že druhý modul bude vypnutý (režim power off). Důvodem bylo snížení nákladů na provoz, co se roztoků a elektrod týče. V prvních pár dnech po instalaci jsme zjistili, že jednotka c 503 za vypnutým ISE modulem je tímto řešením lehce omezena. Tento problém byl objeven ve chvíli, kdy se analyzátor při odpolední údržbě, která končí vypnutím analyzátoru, nevypnul.

^{Graf 2: Vývoj TAT (turnaround time) pro jednotlivé konfigurace laboratoře} 

^{Konfigurace A značí původní stav laboratoře v roce 2021. Konfigurace B je stav laboratoře od 2/2022 do 10/2022, kdy byla nainstalována linka cobas® pro, a konečně konfigurace C je stav trvající od 11/2022 do současnosti, kdy je instalována linka cobas® pro a ještě je přidán panel vy- šetření TSH na navazující imunochemickou linku cobas® pro e 801. Jednotlivé datové soubory byly vyexportovány z laboratorního systému, a to vždy pro období ½ roku, kdy trvala daná konfigurace. Po vyloučení odlehlých hodnot jednotlivé datové řady obsahují mezi 476 155 až 496 715 datových bodů.}

ZMĚNY V LABORATORNÍM SYSTÉMU – CENTRÁLNÍ PŘÍJEM

Zavedení centrálního příjmu je pro naši laboratoř jednou z největších výzev při přípravě nových prostor. Dosavadní systém zadávání mnohých žádanek do koncových bloků (Astrup, likvor, vzorky od některých ambulantních specialistů – diabetologů atd.) neobstojí v provozu, kdy je třeba přijímat v jednom místě jak statimové, tak rutinní vzorky, a to hned několika odborností. Abychom zamezili zmatkům po přestěhování provozu, začali jsme se připravovat na centrální příjem již v tomto roce. 

Tento úkol vyžaduje velké změny laboratorního provozu a také poměrně rozsáhlou přestavbu našeho laboratorního systému OpenLims od firmy STAPRO s. r. o. 

Prvním úkolem bylo přičlenění příjmu Astrupů ke statimovému příjmu. Oproti zaběhlému systému, kdy se Astrupy zapisovaly přímo v astrupové laboratoři do koncového bloku, jsme přistoupili k zápisu Astrupů přímo do entrálního příjmu statimové laboratoře. Tento systém je výhodný zejména v čase pohotovostních služeb, kdy jsou Astrupy doručeny potrubní poštou do statimové laboratoře a bez nutnosti přenášení je možné je hned na místě spolu s ostatními vzorky zapsat.

Do statimové laboratoře přichází průvodka elektronické žádanky se vzorkem pro stanovení krevních plynů. Vzorek přichází do laboratoře označen jménem a rodným číslem pacienta. Žádance je přiděleno laboratorní číslo a je následně zapsána do laboratorního systému. V okamžiku zápisu vzorku do systému se tiskne štítek s laboratorním číslem vzorku, který je pak načten do přístroje ABL835 (firmy Radiometer) v astrupové laboratoři.

Palčivým problémem, se kterým jsme se potýkali, byl způsob, jakým přeneseme do analyzátoru teplotu pacienta a procento jím vdechovaného kyslíku, což vede ke zpřesnění výsledků měření. Import těchto hodnot z laboratorního systému přímo do analyzátoru bohužel přístroj neumožňoval, a tak jsme museli přijít s jiným řešením. Po několika týdnech beznaděje (Obr. 2) se nám ale nakonec podařilo zahrnout všechny potřebné údaje pro měření (teplotu pacienta, procento vdechovaného kyslíku i seznam metod) do textu, který se tiskne na štítek pro označení vzorku při příjmu (Obr. 3). Tento krok umožnil zefektivnit analýzu Astrupů a zbavil nás nutnosti přenášet žádankové listy z příjmové statimové laboratoře do astrupové laboratoře.

ZEMĚ NA OBZORU

V následujících týdnech a měsících nás čeká ještě mnoho a mnoho podobných změn „průtoku“ vzorků laboratoří, např. při příjmu likvorů, ale i celé řady více či méně specializovaných vyšetření. Postupujeme metodou „mírného pokroku v mezích zákona“, a tak doufáme, že do otevření nové budovy budeme plně připraveni a nový systém bude dostatečně zaběhaný. Houpeme se na vlnách nejistot od organizace centrálního příjmu pro několik specializací až po obavy, zda bude v nových prostorách dostatek místa okolo kávovaru. Krok za krokem, pomalu, ale neochvějně směřujeme k naší budoucnosti v konsolidované laboratoři v nové budově Centra urgentní medicíny v Liberci.